Nový rok je tu a s ním přichází čas zamyslet se nad tím, jak by mohla vypadat naše zahrada v následující sezóně. Zahrada totiž není jen obyčejný kus půdy – pro mnoho z nás je to místo odpočinku, radosti, a často i zdroj čerstvých plodin. Ať už jste ostřílený zahradník, nebo se na pěstování teprve chystáte, tento článek vám nabízí malé zastavení, zhodnocení uplynulé sezóny, ale především inspiraci a tipy, jak si splnit své zahradnické sny v roce 2025. 

Ráda bych vás provedla tím, jak jsem se pustila do zahradničení já – holka z paneláku, která se přestěhovala do domu se zahradou a teprve objevuje, co všechno tahle zelená oáza nabízí. Předem varuji: nejsem profesionálka, ale milovnice zeleného světa, která čerpá informace z knih, od zkušenějších kamarádů i z online zdrojů, a především zkouším a testuji sama na sobě (a na vlastní zahradě). 

Ohlédnutí za minulou sezónou 

Než se pustíte do velkých plánů, je nesmírně užitečné zastavit se a zhodnotit uplynulou sezónu. Já jsem loni začala zcela od nuly. Jako typická holka z paneláku jsem měla spíše romantické představy o tom, jak budu sklízet košíky jahod a rajčat, které si budu chodit trhat přímo z proutěného košíčku. Člověk si ale hodně rychle uvědomí, že realita je občas maličko jiná. Přesto, nebo právě proto, jsem se toho loni naučila spoustu. 

Co se dařilo? 

Z pohledu pěstování plodin mě mile překvapily borůvky, jahody, rajčata a saláty. Ačkoli máme svahovitou zahradu a půdu s velkým podílem jílu, zdá se, že většina rostlin si našla svůj způsob, jak v mém zahradním chaosu přežít. Klíčem byla pravidelná zálivka (dokud mě to bavilo) a trocha kvalitního hnojiva. Po několika nezdařených pokusech s levnými substráty jsem začala dávat přednost kompostu od známých a zemině z místního zahradnictví, které poskytuje směs přizpůsobenou přímo pro různé typy plodin. 

Objev loňského podzimu byl  minibagr. To, co bychom dělali měsíc, nám rázem zabralo víkend. Obsluhu zvládne každý, nestojí to moc a za tu pomoc to určitě stojí. Navíc, pokud chcete udělat radost své drahé polovičce, moc lepších věcí nevymyslíte.

Kde to pokulhávalo? 

I když rajčata, jahody a borůvky prosperovaly, hrášek na tom byl bledě. Zasadila jsem ho špatně, do přílišného stínu za rajčata, a tak se mu nedařilo. Pro letošní sezónu je mi jasné, že rajčata a hrášek kámoši nejsou. Podobně dopadl koriandr, který se mi opakovaně nedařilo udržet při životě. Nakonec jsem zjistila, že se mu lépe daří na místech s dostatkem světla a vláhy, a hlavně s pravidelnou péčí. 

Podcenila jsem také velikost nádob pro rajčata. Zatímco ta v záhonech rostla skvěle, rajčata v nádobách spíše živořila. Později jsem se dočetla, že rajčata mají poměrně hluboké a bohaté kořeny, které vyžadují dostatek místa. Pokud je tedy chcete pěstovat v květináčích či nádobách, vždy volte opravdu velké kontejnery, aby měly kořeny prostor se rozvíjet. 

A ještě jedno osobní přiznání: jsem chaotik. Zalévání a hnojení podle jasně daného plánu pro mě bylo téměř nadlidským úkolem. Občas jsem zapomněla, občas jsem byla přílišná aktivistka a rosliny málem přelila. Letos bych chtěla jít cestou větší udržitelnosti a pořídit si samozavlažovací nádoby. Díky nim snad docílím stabilního přísunu vláhy pro rostliny, aniž bych musela od rána do večera pobíhat po zahradě s konví. 

Cestou udržitelnosti?

V minulosti jsem mockrát slyšela, že zahrádka znamená spoustu práce, ale až když ji máte, pochopíte, co doopravdy znamená slovo moc. Zalévání, hnojení, pletí, kontrola škůdců… A tak bych letos chtěla jít opravdu jinou cestou a konečně začít sbírat dešťovou vodu. V letních vedrech to může ušetřit spoustu peněz za vodné, a hlavně, rostliny mají z přírodní dešťovky mnohem větší radost než z chlorované kohoutkové vody. 

Pro lepší přehled a motivaci jsem si pořídila zahradní diář od Petra Zahradniči. Loni jsem si zapisovala věci do obyčejného diáře, ale letos chci jít do detailů a mít vše na jednom místě: od počtu vysetých semínek až po poznámky o tom, co kde vykvetlo. Je to skvělý způsob, jak se posouvat a poučit z vlastních chyb. 

Plánování zahrady

Než se pustíte do dalších plánů, zkuste si udělat detailní náčrt své zahrady. Nic náročného, stačí jednoduchý plánek, do kterého označíte, kde máte stromy, keře, záhony, pergolu, skleník, chodníky, dětský koutek atd. Pokud máte svah, rozhodně do plánku zaneste i sklon, protože ten hraje obrovskou roli v rozdělení slunečných a stinných míst. 

Náčrt a měřítko 

Určitě doporučuji nakreslit si zahradu v co možná nejreálnějším měřítku, abyste měli představu, kolik prostoru vám opravdu zbývá. Já jsem se nechala zlákat a vytvořila několik variant – od té, kde se počítalo s velkým skleníkem, až po minimalistickou verzi s jen pár vyvýšenými záhony a travnatou plochou. Díky tomu jsem zjistila, kam by se co nejlépe vešlo, kde bude potřebovat zajistit více slunce a kde naopak vysadit rostliny milující stín. 

Jak na jílovitou půdu? 

Osobní zkušenost: pokud máte, stejně jako já, jílovitou půdu, počítejte s tím, že je třeba ji pořádně vylepšovat a provzdušňovat. Na některých místech jsem musela přidat písek, štěrk a organickou hmotu, aby se půda aspoň trochu „odlehčila“. Záhony jsem zakládala tím způsobem, že jsem vyrýpla horní vrstvu, promíchala ji s pískem a kompostem, a pak teprve vracela zpět. Není to práce na hodinu, ale rozdíl je později znát. Rostliny mají více kyslíku, kořeny lépe prorůstají a i vlhkost se v půdě udržuje rovnoměrněji. 

Stanovení priorit a cílů 

Zahradu můžete pojmout na sto způsobů, ale zásadní je mít jasnou představu o tom, co od ní vlastně chcete. Chcete mít ryze okrasnou zahradu, kde budou kvést tulipány, růže a levandule? Nebo vás láká představa samostatného pěstování vlastní zeleniny a ovoce? Či toužíte po rodinné zahradě s prostorem pro grilování a dětské hry? 

Já jsem si rozdělila zahradu na tři základní části: praktickou, okrasnou a rodinnou. V každé z nich mám jasné cíle a priority. 

Praktická zahrada 

Praktická (nebo chcete-li užitková) část je pro mě srdcovkou, protože mi přináší radost z vlastních plodin. Mám tu vyvýšené záhony pro zeleninu, pár ovocných stromů (jabloně, švestky) a také borůvky, lísky a bylinky. Letos bych chtěla založit speciální bylinkový záhon, kde nebude chybět rozmarýn, tymián, šalvěj, oregano, bazalka a snad konečně i ten koriandr. 

Plánuji přidat také dýně a cukety. Ty potřebuji umístit tak, aby měly dostatek prostoru a ideálně co nejvíce slunce. Loni jsem je pěstovala spíše ve stínu a daleko od přístupu k vodě. Zapomínala jsem na ně, a tak mi je nakonec sežrali slimáci.

Spřízněné duše a nesourodé páry 

Jedním z klíčových pravidel v pěstování je věnovat pozornost, které plodiny se mají rády a které si naopak překážejí. Za spřízněné duše jsou považovány třeba mrkev a cibule, které se vzájemně chrání před škůdci. Další oblíbenou dvojicí jsou rajčata a bazalka – nejen, že spolu chutnají skvěle na talíři, ale bazalka navíc rajčata chrání před mšicemi. 

Naopak si dejte pozor na brambory a rajčata, které sdílejí společné choroby a mohou se navzájem ohrožovat. Výše zmiňovaný hrášek s rajčaty taky hitparádu neudělá. Důležité je i střídání plodin, hlavně u rajčat, která mají vysoké nároky na živiny. Nesaďte je proto každý rok na stejné místo, půdu je nutné pravidelně vyživovat a provzdušňovat. 
Já si nakonec nechala poradit AI, jednoduše jsem se ji zeptala, která zelenina spolu dobře koexistuje a která ne. Posuďte sami:

Zelenina	Dobří sousedé (kompatibilní)	Špatní sousedé (nekompatibilní)

Mrkev

Cibule, pórek, rajče, hrášek, salát

Kopr, ředkvičky

Rajče

Cibule, česnek, bazalka, mrkev, salát

Brambory, okurka, fenykl

Cibule

Mrkev, řepa, salát, rajče, jahody

Fazole, hrášek

Fazole

Okurka, kukuřice, ředkvičky, mrkev

Cibule, česnek

Salát

Mrkev, cibule, ředkvičky, jahody, česnek

Petržel, celer

Brambory

Fazole, kukuřice, zelí, ředkvičky

Rajčata, okurky, cibule

Okurka

Fazole, kukuřice, slunečnice, salát

Rajčata, brambory

Zelí

Brambory, celer, cibule, kopr

Rajčata, jahody

Řepa

Cibule, salát, brokolice, zelí

Fazole, špenát

Brokolice

Cibule, zelí, mrkev, salát

Jahody, rajčata

Hrášek

Mrkev, brambory, cibule, ředkvičky

Cibule, česnek

Česnek

Mrkev, rajčata, jahody, salát

Fazole, hrášek

Celer

Zelí, cibule, pórek, salát

Mrkev, rajčata

Kopr

Zelí, salát, okurka

Mrkev

Okrasná zahrada 

Loni jsem se hodně věnovala zelenině a ovoci, letos bych se chtěla zaměřit na tu okrasnou stránku. Je krásné mít záhony plné trvalek, okrasných trav a dekorativních keřů, které dokážou zahradu rozzářit během celého roku. 

Plánuji tři velké okrasné záhony, inspirované kombinací moderních okrasných trav (jako je ozdobnice čínská, kostřava, dochan psárkovitý) a vybraných trvalek (třeba echinacea, šalvěj hajní, třapatka, levandule). Je to napůl experiment, protože musíme provádět další terénní úpravy. Mám už ale první náčrty a dokonce jsem si s tím opět nechala poradit od umělé inteligence – a musím říct, že to není vůbec špatné. 

Záhon dle AI

Zadní část záhonu (výška cca 1–1,5 m) 

Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) – okrasná tráva, která dorůstá do výšky až 1,5 m a na podzim vytváří krásné nadýchané květenství. 
Proso prutnaté (Panicum virgatum) – vhodné jako vysoká tráva s jemným vzhledem a drobnými květy, dodá jemný vzdušný dojem.
Rozrazil dlouholostý ‚White Wands‘ nebo ‚Blauriesin‘ – tato trvalka dorůstá cca 1 m a kvete bíle (White Wands) nebo fialově (Blauriesin) během léta. 

Střední část záhonu (výška cca 0,5–1 m) 

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) – modrofialová květenství od června do srpna, vonná a atraktivní pro opylovače. 
Řebříček obecný ‚Cerise Queen‘ – růžové květy s výraznou barvou, výška cca 60 cm, kvete od léta do podzimu. 
Hvězdnice novoanglická (Aster novae-angliae) – kvetou na podzim v odstínech růžové a fialové, výška kolem 80 cm. 

Přední část záhonu (výška cca 20–50 cm) 

Šalvěj hajní ‚Caradonna‘ nebo ‚Rose Queen‘ – nižší trvalka s fialovými nebo růžovými květy, výška cca 30–40 cm, kvete od června do září. 
Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea) – růžové květy s výrazným terčem, výška cca 50 cm, kvete od července do října.
Plamenka šídlovitá (Phlox subulata) – půdopokryvná rostlina, kvete na jaře bíle nebo světle růžově a dorůstá maximálně 20 cm, v přední části záhonu vytvoří barevný koberec. 

Je mi jasné, že to není přesné, ale pro představu mi to přijde fajn. Jsem zvědavá na reálný výsledek.
Tip pro vás: Pokud milujete barvy, volte takové trvalky, které kvetou postupně a překrývají se ve vegetačních fázích. Zahrada tak nebude krásná jen jeden týden v roce, ale průběžně po celou sezónu. 

Rodinná zahrada 

Kromě praktické a okrasné části je pro mě důležitá i rodinná, relaxační zóna. Loni jsme s Tomem vytvořili koutek pro děti za domem. Toto místo je odpoledne ve stínu, takže ideální na hry v létě, kdy je slunce nejostřejší. Navíc je tam rovinka, kam jsme umístili malou hrazdu a trampolínu.
Letos bychom chtěli vymyslet i nějaké další vychytávky – bosý chodník, posezení… Navíc se chceme posunout s terasou, kterou jsme loni stihli jen zhruba srovnat a vysypat štěrkem. Život není jen o kytičkách, a tak ve volných chvílích sníme o velké dřevěné terase, kde by stál zahradní nábytek a gril. Uvidíme, co přinese realita. 

Časový plán pro celou sezónu 

Každý měsíc v roce s sebou nese určitá specifika a úkoly, na které se vyplatí nezapomenout. Nabízím přehled toho, co jsme loni v prvním půlroce dělali my. Letos toho bude určitě víc.

• Leden  – Plánování a další plánování. Je to ideální doba na pročítání zahradnických knih, katalogů semen a tvoření vysněného návrhu. Když vám přeci jen dojdou nápady, pusťte se do přípravy sazenic paprik a lilků. Některé druhy potřebují delší vegetační dobu, takže se vyplatí začít už teď. 

• Únor – Pokud to počasí dovolí, můžete se pustit do stříhání jabloní a dalších ovocných stromů. Stromy jsou v klidovém stádiu a řez jim pomůže v následujícím růstu a tvorbě plodů. Nezapomínejte na ochranu proti mrazu a silným větrům. Sem tam můžete zkontrolovat, jestli vám v pařeništi neplíží nějaká semínka. 
  
• Březen – Začíná období intenzivnější přípravy půdy. Pokud to mrazy dovolí, je čas připravit záhony, provzdušnit je, přidat kompost či další hnojiva. Můžete se pustit do výsadby česneku a cibule. Také je vhodné začít s výsevem salátů a dalších raných zelenin do chráněného prostředí. 
  
• Duben – Měsíc, kdy už se příroda probouzí naplno. Můžete vysévat mrkev, saláty, špenát a další rané plodiny přímo na záhony. Rovněž je čas sázet brambory (pokud chcete rané odrůdy), a pokud máte skleník, můžete začít s venkovním otužováním předpěstovaných sazenic. 
  
• Květen – Nejživější měsíc v zahradě – konečně můžete přesadit rajčata, papriky a dýně ven. Ale pozor na pozdní mrazíky, zvlášť v horských oblastech! Dbejte na pravidelné zalévání čerstvě vysazených sazenic a začněte s preventivní ochranou proti škůdcům. V květnu je také čas rozmýšlet, kam dát letničky a jak si vyzdobit terasu.
   
• Červen a dál – V červnu už bývá teplo, takže zahrada vyžaduje pravidelné zalévání, pletí a mulčování, abychom zamezili vysychání půdy. Přichází čas prvních sladkých jahod a dalších plodů. V průběhu léta pak postupně sklízíme to, co jsme zasadili. 

Neváhejte si vytvořit vlastní kalendář nebo využít zmiňovaný diář od Petra Zahradniči, který je strukturovaný, přehledný a krásně motivující. Mě osobně pomáhá udělat si alespoň hrubou představu o tom, kdy mám začít vysévat, kdy přesazovat a kdy je čas na sklizeň. 

Praktické tipy a drobné vychytávky 

Chcete-li se posunout ve svém zahradničení o kus dál, nabízím několik praktických tipů, které mi ušetřily nervy (a často i peníze). 

Samozavlažovací nádoby 

Jak už jsem zmínila, samozavlažovací nádoby jsou parádní pomocník pro všechny, kdo nemají chuť nebo čas každý den hlídat vlhkost substrátu. Fungují na principu zásobníku vody ve spodní části, z něhož si rostlina „dolévá“, kdy potřebuje. Je třeba jen doplňovat vodu do zásobníku, ale zároveň eliminujete riziko přelití nebo uhnití kořenů. 

Zachytávání dešťové vody 

Pokud to váš dům či zahrada jen trochu umožňuje, pořiďte si nádrž nebo sud na dešťovku. Vaše rostliny vám poděkují, protože voda z nebe je jim přirozenější než chlorovaná z vodovodu. Navíc ušetříte, pokud jste napojení na městský vodovod. 

Kompostování a mulčování 

Nejste-li fanouškem chemických hnojiv a snažíte se o udržitelnější přístup, zaměřte se na kompostování. Využijete tak organický odpad z kuchyně (slupky, zbytky zeleniny, kávovou sedlinu), ostříhané větvičky, posekanou trávu a podobně. Dobře vedený kompost vám po čase poskytne kvalitní humus, který vylepší strukturu půdy a dodá jí potřebné živiny. 
Mulčování (například posekanou trávou, kůrou či štěpkou) na povrchu záhonů a pod keři a stromy pomáhá bránit odpařování vlhkosti z půdy a navíc potlačuje růst plevele. Ušetříte si tak spoustu práce s pletím a zároveň rostlinám dopřejete stabilnější prostředí. Navíc štěpku si můžete lehce vyrobit při stříhání stromů. Místo pálení větví nebo jejich odvážení do technických služeb, si jednoduše pořiďte štěpkovač.

Vyvýšené záhony 

Vyvýšené záhony jsou dnes velký trend. Já jsem si je oblíbila, protože se k nim nemusím tolik ohýbat (záda mi děkují) a taky se lépe kontroluje kvalita půdy, kterou do nich dáte. Jednoduše přivezete substrát, namícháte s kompostem a máte ideální prostředí pro pěstování. Pokud máte jílovitou a těžkou půdu jako já, je to často lepší a rychlejší varianta, než se snažit donekonečna vylepšovat stávající podmínky. 

Radosti a strasti začátečníka 

Aby tento článek nebyl jen o obecných radách, ráda se s vámi podělím o další konkrétní příběhy a zážitky z mé minulé sezóny. 

Když se nic nedaří 

Loni jsem se pustila do pěstování hrášku s obrovským nadšením. Všude jsem četla, jak je hrášek nenáročný, stačí mu opora, trochu vláhy, a už roste. Tak jsem si řekla: Paráda, ten určitě zvládnu. Bohužel jsem zvolila špatné místo – hned u rajčat, příliš stínku. Výsledek? Hrášek vůbec nevypadal hezky, vyrostlo pár chudých rostlinek, které jsem nakonec vyhodila, a celé to pro mě bylo zklamání. 
Když něco nevyjde, je ale důležité nepropadnout panice a zachovat si nadhled. Příroda nám často dává lekce, abychom se poučili a příště to udělali lépe. Teď už vím, že hrášek si zaslouží slunné místo s oporou, a hlavně daleko od rajčat. 

Vítězství s rajčaty 

Naopak jako obrovské vítězství beru svá rajčata. Jsem do nich „blázen“, protože miluji tu chuť čerstvých plodů přímo z keříku. Letos jsem pěstovala hned několik odrůd, od drobných cherry rajčátek až po obří masitá rajčata do omáček. V záhonech mi vyrostla rajčata vskutku exkluzivní, zatímco ta v nádobách se nepovedla. Jak už jsem zmínila, nádoby byly zkrátka příliš malé a rostliny se v nich trápily. 
Nicméně poučení do budoucna je jasné: pokud chci zkoušet rajčata v nádobách, pořídím si opravdu velké květináče, budu volit odrůdy vhodné pro pěstování v květináči (některé nižší a keříčkové formy) a hlavně musím zajistit dostatečný přísun živin a vody. 

Drobné radosti 

Pořád ale věřím, že zahrada není jen o pěstování na maximum, ale i o tom, najít si v ní drobnou radost a pohodu. Představa, že si na konci dne sednete na lavičku, nohy opřete o pergolu a popíjíte domácí mátovou limonádu, je prostě k nezaplacení. 
Zahrada vám může přinést nejen plody a květiny, ale i pocit seberealizace, radost z vlastní kreativity a propojení s přírodou. Každá drobná chyba vás posune dál a každý malý úspěch zahřeje u srdce.  

Závěrečné povzbuzení (aneb Nebojte se vyhrnout si rukávy) 

Plánování zahrady na rok 2025 je především o radosti, o ochotě učit se a zkoušet nové věci. Je to také o tom, najít si vlastní styl a cestu, která bude vyhovovat právě vám, vaší rodině a podmínkám vaší zahrady. 
Nebojte se vyhrnout rukávy a pustit se do experimentů. Zapište si do diáře všechny úspěchy, ale i neúspěchy. Sledujte, jak se semínka probouzejí k životu, jak se půda mění a jak se vám daří skloubit estetiku s praktičností. Protože zahradničení není jenom o tom vyprodukovat co nejvíce plodů, ale o tom, vychutnat si ten proces.
Pokud budete chtít sdílet své pokroky, inspiraci, nebo se jen pochlubit fotkami, určitě se přidejte k nám na instagram. Přidejte hashtag #nadomajšku Ráda se podívám, jak vám to roste, a budu se těšit, že se vzájemně podpoříme, až zahradnická sezóna propukne v plné síle. 

Připomenutí (co jste si mohli z článku odnést): 

1. Zhodnocení uplynulé sezóny – učte se ze svých chyb, pochvalte se za úspěchy. 

2. Zmapování prostoru – jednoduchý plánek zahrady udělá divy. 

3. Stanovení priorit a cílů – praktická, okrasná nebo rodinná zahrada? A klidně všechny najednou! 

4. Časový plán – využijte zahradní diář, abyste měli vše pod kontrolou. 

5. Praktické tipy – samozavlažovací nádoby, dešťová voda, kompost, mulč, vyvýšené záhony. 

6. Osobní příběhy – nebojte se chyb, bez nich by nebylo pokroku. 

7. Udržitelnost – permakultura a ekologický přístup jdou ruku v ruce s moderní zahradou. 

Nakonec bych vám chtěla popřát, ať je vaše zahradnická sezóna 2025 plná radosti, nových objevů, dobré nálady a hlavně spokojené úrody. A pamatujte: zahrada není jen místo, je to životní styl. Děkuji, že jste dočetli až sem, a těším se na vaše zahradnické dobrodružství! 
Sledovat nás můžete také na instagamu @nadomasjsku